PŘEMÍTÁNÍ ČTVRTÉ – PŘEDJARNÍ

28. února 2015 v 0:00 | Jana Albrechtová |  Přemítání J.A.
PŘEMÍTÁNÍ ČTVRTÉ - PŘEDJARNÍ

Když jsem loni 31. ledna 2014 obdržela čestnou prestižní Cenu Patriot, stálo v odůvodnění m.j.
jsem "statečnou a odvážnou ženou, která se nebojí projevit svůj názor".
Rok se sešel s rokem, u nás na radnici se vyměnili "lidé u moci", já jsem stále stejná a stále říkám nahlas, co si myslím, vyslovuji názory na jevy, jak je vidím, jak jsme je pochopila a jak si je vykládám. Ke své radosti jsem zjistila, že tu nejsem osamocená, poznala jsem teď víc než dřív řadu zejména mladých lidí, kteří se rovněž nebojí říct svůj názor, a to bez zlých úmyslů. Pomyslná cena za statečnost patří rozhodně všem takovým, protože si zároveň myslím, že říkat pravdu narovinu, nazývat věci pravými jmény musí být pro skutečně svobodné lidi v demokratickém systému samozřejmost.

A vida. Ve čtvrtek 26. února 2015 jsem se dozvěděla, že svými názory urážím vedení městyse (konkrétně se to týká obsahu Přemítání prvního vyvěšeného na tomto místě se svolením správce skříňky v lednu t.r.) a bude na mne podáno trestní oznámení.
(Poznámka: zápis RM-8-2015 ze dne 9. února 2015)

Víc snad říkat netřeba. Snad jen to, že zastupitelka, již jsem s více než třemi sty spoluobčany volila i já, nesměla být přítomna na jednání týkající se našeho městyse, protože nebyla pozvána. Když se přesto své přítomnosti domáhala, protože jako předchozí starostka je do projednávané věci dobře zasvěcena a mohla by podat relevantní informace, byla vykázána za přítomnosti přivolané policie. Stalo se 25. února 2015 v Častolovicích. Tuto informaci jsem si ověřovala přímo u této paní zastupitelky.

Protože na první jarní den je vyhlášen Den poezie (pokud jsou mé informace správné) dovolte v předstihu uvést následující text:

Jarek Nohavica/Vradimír Vysockij
"PRAVDA A LEŽ"
(Úryvek)

Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála,
pro blahoslavený navlíkla honosný šat,
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála,
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat
a Pravda znavená usnula, jen co si sedla,
ze sna se culila, naivka důvěřivá.
Jen oči zavřela, už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv.
S Pravdou mi můžete leda tak políbit záda,
ženská jak ženská, tak jakýpak cavyky s ní,
kdopak tu rozpozná, která je Lež, která Pravda,
až budou obě do naha vysvlečený.
Na její blůzu si její brož fešácky připla,
pod paži stříkla si její dezodoren,
peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla,
odplivla, odporně zaklela, vypadla ven.
K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí schází,
před zrcadlem se pak notně podivila;
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí,
aby se ta čistá Pravda tak nelišila.
Pravda se smála, že na ni kameny házejí:
"Vždyť Lež je to všechno a Lež taky mý šaty má,"
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem,
byla to rozmluva dost málo přívětivá.
….
Leckterý hlupák se dodneška za Pravdu hádá,
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš.
Jistě, že na světě nakonec zvítězí Pravda,
ale až dokáže to, co dokáže Lež.
….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama