Přemítání třetí - "O umění vyjednávat"

14. února 2015 v 14:11 | Jana Albrechtová |  Přemítání J.A.
PŘEMÍTÁNÍ TŘETÍ - "O UMĚNÍ VYJEDNÁVAT"

Ve středu 11. února 2015 se do běloruského Minsku slétli představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska, aby se pokusili vyjednat klid zbraní (to do neděle v noci), o odstranění těžké artilerie (to do 10 dnů poté) a v dalších pěti dnech propustit zajatce - rukojmí na obou stranách. Oběti na životech dosáhly už více než pěti tisíc, ztráty na majetku jdou možná už do miliard. Šestnáct hodin beze spánku to trvalo včetně zřejmě silné domluvy ze strany V. Putina lídrům separatistů z východní Ukrajiny, kterým se dohody zdají příliš nejisté, na vodě atd. Už v pátek přinesly naše deníky další komentáře o práci předních politiků, kteří si dokonce podali ruce. I Ukrajina a Rusko! Naděje prý je. Ale jestli nastane klid zbraní a přestanou téct potoky krve zcela nevinných, to bude jasné až na konci února!

V tutéž středu 11. února t.r. se v našem městečku konalo 3. veřejné zasedání zastupitelstva, kde jednalo rovněž. Nešlo o život, jen o budoucnost, tedy, zda se veliký závod "Orsil" bude svou rozlohou rozšiřovat, nebo se spokojí s hranicemi, které byly zakresleny na příslušných mapách a v této podobě po usilovném oboustranném vyjednávání trvajícím téměř dva roky schváleny minulým vedením 18. září 2014.

Jenže - život je samá změna. Veliký závod zřejmě navázal styk s vedením novým, či naopak, dosud vyjednané v tu středu 11.2. zapadlo do dějin a hranice velikého podniku se posunou, plocha nabyde. Posune se biokoridor, stejně se prý neví, co a kde to je, a co je to sto metrů! Členové rady se nechali slyšet, že když nebudou souhlasit všichni, tak se vlastně vůbec nic neděje. Uniklo mi, kdo ti všichni jsou, snad také ne my, občané, kteří v oněch končinách ani nemají žádné pozemky, a tudíž zájmy? To asi ne. Bude-li se závod rozšiřovat, tak opravdu jen neznatelně, postupně, ani to nepoznáme. A vzduch tu bude určitě čím dál čistší, na to páni radní jistě rádi dohlédnou. Vyjednávat se musí umět a vždy jen v zájmu občanů.

Že to myslím ironicky? Vy jste to poznali? Tak děkuji.

P.S. Všimla jsem si, že trochu uprášená skříňka TOP 09 pod hlavičkou SNK zase žije. Prý byla v minulém období trnem v oku. Jak komu. Mně např. ne. Mám ráda oponenturu, to je vždycky známka, že tu nežijí lidé lhostejní, kteří "spolknou" všechno, co se jim předloží. Co mi ale trnem v oku je, je jednostrannost, neúplnost informací, ne-li jejich deformace, kdy se autor článku pečlivě vyhýbá tomu, co je právě pro něj nepříjemné. A taky jsou mi trnem v oku pravopisné a gramatické chyby. V tom článku u kolegů, kteří skládají své příspěvky zřejmě kolektivně, jsem našla při zběžném čtení tři. Inu, jsme lidé omylní. I já se k jedné přiznám, i když mne na ni nikdo neupozornil: strašlivé slovo holocaust se píše s "c". A že si o nás kolemjdoucí teď udělají obraz, proti čemuž jsme údajně byli, konkrétně já, v příspěvku do Zdroje? Teď už je to vyvážené. Teď tu jsou skříňky dvě. A ve Zdroji s novou redakcí by mi tohle sotva otiskli. Ach, mít stále jen takovéhle starosti!

Jana Albrechtová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama