Přemítání šesté - JARNÍ AŽ VELIKONOČNÍ

29. března 2015 v 19:00 | Jana Albrechtová |  Přemítání J.A.
PŘEMÍTÁNÍ ŠESTÉ - JARNÍ AŽ VELIKONOČNÍ

Jak jsem slíbila posledně, sděluji, že jsme se dne 25. března t.r. zúčastnila jednání KPP (lidově přestupková komise) v Kostelci nad Orlicí a podala požadované vysvětlení. Bylo zaprotokolováno, že jsem nenapsala nic nepravdivého. Dále bylo zapsáno, že jsem to nemyslela zle, pouze jsem konstatovala stav "jaký je" a že dohody o složení koalic jsou vedeny nejen programově, ale také ekonomicky.

Komise věc pak odložila jako vyřízenou a konstatovala, že se věc měla vyřídit přímo v Častolovicích, s čímž jsem vřele souhlasila.

Kdy a jak k jednání u nás dojde, záleží teď podle mne na Radě zastupitelstva, která by měla pověřit starostu, aby reagoval. Skutečně si myslím, že starosta by měl obec spojovat, ne rozdělovat.

A než se budete věnovat přípravám na jarní svátky, připojuji jen informaci pro ty, kteří by někdy v budoucnu chtěli zveřejnit názory, které jsou jiné než mínění vedení obce, nález Ústavního soudu a právní výklad, který z nálezu vyplývá.

Hezké Velikonoce přeje vaše spoluobčanka

Jana Albrechtová

V Častolovicích 25. března 2015


NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU
bod 6 odkaz IV. ÚS 2528/12 a IV. ÚS 146/04
Politik musí snést daleko víc než jiný občan. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících názorů jsou v případech politiků měkčí ve prospěch tvůrců těchto výroků.

Ustanovení ze 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod člověka
Přestupkem dle §2 ods.1 Přestupkového zákona je protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem. Chybí-li znak protiprávnosti, nelze odpovědnost za přestupek vyvozovat, protože se pak jedná o dovolené jednání, které ačkoliv se svými znaky podobá přestupku, nenaplňuje skutkovou podstatu přestupku a není ani škodlivá pro společnost. Přestupkem proto nemůže být jednání, které formálně přestupku odpovídá, ale není dána jeho protiprávnost.

Z dalšího nálezu ÚS 11/04 vyplývá:
Ve vztahu k osobám veřejně známým či politicky činným je nutno vycházet z přesvědčení, že právo kritiky zakotvené ve shora uvedených ustanoveních, které je neodmyslitelnou součástí svobody projevu a práva na informace, musí respektovat rovnováhu mezi tímto právem a osobnostními právy konkrétního subjektu a nemůže překračovat určité hranice spojené s atributy demokratické společnosti. Takto vymezené mantinely ve vztahu k politikům, byť i lokálním, kteří jsou posuzováni jako veřejná osobnost, jsou širší než ve vztahu k osobě soukromé. Toto nazírání není důsledkem jakési "degradace" ochrany osobnostních práv politika, ale je přirozeným důsledkem jeho rozhodnutí učinit své jednání předmětem veřejné pozornosti, čímž se samozřejmě politik vědomě vystavuje pozorné a ne vždy objektivní kontrole svého jednání a chování, a to jak ze strany voličů či členů stejné politické strany, tak, a to zejména, ze strany politické opozice, novinářů i občanů.

Nevyhnutelnou stránkou výkonu veřejné funkce je tedy nutnost větší míry tolerance k negativním postojům či hodnocením, kterým se osoba veřejně činná vystavuje přijetím této funkce.

Ze všech uvedených důvodů je nepochybné, že ve výše uvedeném případu není naplněna materiální stránka přestupku, kterou je jeho protiprávnost, tudíž se nemůže o přestupek jednat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama