Přemítání deváté

7. června 2015 v 22:00 | J.A. |  Přemítání J.A.

Přemítání deváté - předprázdninové, červnové


Červnové dny! Těch vůní, modři, zeleně, pestrobarevných květů zahrádek, žluti lánů řepky olejky, která se před hezkými pár lety rozhodla pomalu vytěsnit starobylé žito, oves, ječmen, pšenici a brambory!

Červnové dny maminek a batolat, natěšených předškoláků, důležitých prvňáčků, kteří se stali gramotnými a těší se na své první školní prázdniny! Červnové dny devátých tříd s posledním zkoušením, dny loučení i nadějeplných očekávání. Dny posledních maturit, učňovských zkoušek, ba i promocí čerstvých vysokoškoláků! Ó ty dny účtování, hodnocení, klasifikace i ohlédnutí za vykonanou prací na přípravu do života! Ty dny jsou dveřmi k prázdninám. Buďte pozdraveny!

Takhle si teď přemítám, já, kantorka na penzi, a vzpomínám na všechny své dávné, ba i současné kolegy, protože jsme s mužem vlastně dodnes nepřestali poskytovat své rady a pomoc žáčkům i studentům, kteří se na nás obrátili, po celých těch osmnáct let, kdy jsme ukončili svou aktivní službu a octli jsme se v.v., tedy ve výslužbě, jak se kdysi říkalo.

Kantořina je práce velmi těžká, odpovědná, a jak se zdá, čím dál těžší. Hlavní radostí nejsou peníze, kdepak, je to pocit uspokojení, kdy se učiteli s žákem podaří překonat překážky a dosáhnout dobrého pocitu: umím, pochopil jsem. Heuréka, volali staří Řekové. Našel jsem! A bez dobrého pedagoga se leckdy "najít" nedá. Proto se práce učitele vlastně nedá ani zaplatit. Umí-li kantor získat, neodradit, povzbudit a přitom být náročný, je to prostě poklad, terno, výhra, a to pro žáky, ale i jejich rodiče. I proto musí být škola a rodina totéž, co dvě ruce jednoho těla. Nesmí jít proti sobě, musí si pomáhat. Co naděláte jen s jednou rukou u práce a s druhou za zády? Že atmosféra školy záleží na tom, jaké je její vedení, to je fakt, který platí ve všech oblastech lidské činnosti. Proto tak velmi záleží na tom, zda ředitel či ředitelka a jeho-její nejbližší spolupracovník-zástupce, jsou lidé vstřícní, otevření jiným názorům, potřebám dětí i rodičů.

Z veřejně přístupné zprávy - zápisu ze schůze Školské rady ze dne 2. května 2015 jsem se m.j. dozvěděla, že paní ředitelka naší školy byla obviněna ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, který se měl projevovat neustálým znevažováním a kritikou práce podřízených, jejich ponižováním, nepřiměřenou kontrolou, urážením a výhružkami ukončením pracovního poměru několika pracovnic ZŠ. Kdybychom žili v předchozím systému, stačila by ani ne polovina takovýchto obvinění k tomu, aby byla ředitelka okamžitě odvolána z funkce a propuštěna ze školství. Vím, o čem mluvím, mně se něco jen vzdáleně podobného stalo v roce 1972 po předchozím jednání na tehdejším Městském národním výboru v Kostelci nad Orlicí. Protože naštěstí existuje zatím ne příliš pevný, ale fungující systém demokracie, musí být slyšeny obě strany. Pikantní je, že paní ředitelka musela být vyslyšena až před Komisí pro přestupky, a její "případ" řešilo Státní zastupitelství a Policie ČR, kde byl odložen, jak se odborně říká aktu zastavení vyšetřování. Inspektorát práce neshledal v jednání ředitelky žádné pochybení. A ještě pikantnější je, že jsem u stejné "přestupkové" komise letos, tedy v roce 2015, stanula o měsíc dříve i já, obviněna jsouc Radou městyse z pomluvy a jejího šíření. Protože se nestalo nic jiného, než že jsem nazvala věci pravými jmény, i moje věc "byla odložena", neboť šlo o kritiku, kterou musí strpět i regionální funkcionář, protože jeho příchod do politiky závisí jen na jeho svobodném rozhodnutí... Když jsem o této mé "kauze" hovořila na veřejném zasedání Zastupitelstva městyse 3. června 2015, jeden z občanů loajálních k vedení městyse mi skočil do řeči zvoláním o demokracii. Chtěl tím asi upozornit, že bych neměla říkat to, co si myslím já, nýbrž co by chtěl slyšet pan starosta. Podal tak mimoděk důkaz o tom, co si lidé pod tím pojmem představují: jen slovo, nic víc. Neboť demokrat nechá druhé domluvit.

A tak je potřeba už od školy vést děti k názoru, že podstatou demokracie je vyslyšet vždy obě strany sporu, připustit existenci více názorů a je-li je třeba nutné sjednotit, pak k tomu vynaložit ne sílu svalů, nýbrž pravdivých, nepřekroucených argumentů. Ba, my všichni jsme stále ještě"školou povinní" a výchova k demokracii bude skutečně trvat ještě nejméně jednu generaci, alespoň 25 let.
Tož léto, budiž pochváleno!


Vaše spoluobčanka J.A.


A ještě douška:
Na zmíněném zasedání jsme se dozvěděli, že paní ředitelce je sníženo osobní ohodnocení za "dlouhodobé vykazování ne velmi dobrých výsledků". Co se za tímto výrokem skrývá, nevím, protože je mlžný. Výsledky práce školy se projevují jen a jen ve výkonech a úspěšnosti žáků. To tedy znamená, že častolovická škola pod vedením současné paní ředitelky zaostává v aktivitách mimoškolní činnosti, žáci jsou neúspěšní při přijímacích řízení na třetí stupeň, tím, že ztratila prvenství na celorepublikové i evropské úrovni v cyklistické soutěži, což je pravda, octla se na chvostu, tak že její zřizovatel se rozhodl paní ředitelku za to citelně potrestat. Je to totéž, jako když dostane žák pětku, protože neumí to, co učitel. Že je taková pětka krutá nespravedlnost, na to vemte jed.
Ale proč by měl zřizovatel školy hodnotit spravedlivě, ne?

Na stránkách školy jsou asi jen samé lži, neboť se tam dá nalézt, že častolovická ZŠ se v roce 2014/15 zúčastnila celkem jedenadvaceti soutěží v nejrůznějších oborech, a to:
zdravotních hlídek
cyklistiky
angličtiny
dějepisu
zeměpisu
poznávání přírodnin, zahrádkářské soutěže
ve sportovních hrách, a to dívčí přehazované, florbalu, vybíjené, minigolfu, fotbalu
recitaci (33 účastníků školního kola)
zpěvu (Častolovický slavíček)
V náročné soutěži ve fyzice obsadili 3 žáci častolovické ZŠ ve své věkové kategorii prvá tři místa, takže porazili i soupeře z víceletých gymnázií, a v královské disciplíně matematice soutěžila, a do první desítky dostala, jako jediná reprezentantka základních škol opět dívka z Častolovické ZŠ. Žákyně 6. třídy se probojovala ve floristické soutěži už podruhé do národního kola, poprvé postupuje do kola celorepublikového. Nejúspěšnějším hokejistou v kategorii mladších žáků je opět žák školy ze třetí třídy. A soutěží-li žák v mimoškolní soutěži, otázka na to, z které školy je, určitě padne.
Jelikož však škola podle zřizovatele vykazuje "dlouhodobě ne velmi dobré výsledky", tak aby se za svou školu už všichni začali stydět. Za svou práci s dětmi se tedy musí stydět nejen vedení, ale celý pedagogický sbor. Že...?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama